Jednou bych si sjel českou řeku

Martin Doktor v typickém pirátském šátku patří k nejlepším rychlostním kanoistům světa. V roce 1996 byl dokonce absolutně nejlepší. Na olympijských hrách v Atlante získal dvě zlaté medaile. A od té doby je vlastně za vodou. Sportování ho dobře živí, ale zatím ho nezabezpečilo. Aby se tak stalo, musel by za pár dní v Aténách zopakovat Atlantu.

Cítíte pár dní před olympiádou nervozitu, ten zvláštní pocit v břiše?

Chvíli to jde, chvíli ne. Podle toho se člověk cítí. Ale zatím není proč být nervózní. Do Atén přiletím až den před závody. Pro mě je to tak lepší. Jsem v klidu, nepodlehnu olympijskému chaosu, který bývá dost stresující.

Jak se pozná, že sportovec udělal v přípravě skutečně vše?

Ono je to složitější. Všechno sice může jít podle plánu, ale pak se probudím do finálového dne závodu a zjistím, že mám den blbec, že je všechna příprava k ničemu a vše je ztráceno. Takže bych nepřeceňoval to, jak se cítím teď. Důležité je, jak se budu cítit v den závodu.

Dá se v poslední fázi přípravy ještě něco dohnat?

Velice málo. Musíte mít základ, ze kterého se odrazíte. Ale to nejdůležitější pár dní před samotnou olympiádou je, aby člověk nebyl nemocný či zraněný.

---

 
Publikováno:  EURO
Vyšlo dne: srpen 2004
Více informací najdete zde: http://www.euro.cz/detail.jsp?id=63106